Jak jsem hledala automatickou kresbu a našla sebe

Když mi kamarádka poprvé nadšeně vyprávěla o kurzu automatické kresby a andělském vedení, myslela jsem, že si dělá legraci. Věřím v to, co je mezi nebem a zemí, ale andělé v pastelkách na mě byli moc velká romantika. Stojím pevnýma nohama na zemi, a i když vím, co dokáže intuice, andělská křídla mi do mého světa prostě nezapadala. Byla jsem mladá pětadvacetiletá holka, která žila naplno a objevovala reálný svět, takže jsem to pustila z hlavy.

O několik let později, když za mnou z Pardubic přijela kamarádka na víkendový výlet do Prahy, mi v hlavě bleskla myšlenka, že bychom to vlastně mohly zkusit. Našla jsem na internetu kurz, který se tvářil skvěle, zaplatily jsme ho a těšily se na zážitek. Realita? Paní lektorka nás celých pár hodin krmila pouze zelenou barvou a kreslením očistných kruhů. Žádné základy, žádný systém, jen zklamání a pocit vyhozených peněz. Odsud jsem odcházela s tím, že automatická kresba je podvod a končím s tím.

Jenže v hlavě mi dál vrtalo jedno velké ale. Co když v tom přece jen něco je? Co když se skrze tahy tužkou a barvy dá dostat k emocím, které v sobě dusíme, k vnitřnímu dítěti a k blokům, které v běžné konverzaci nedokážeme ani pojmenovat?

Ponořila jsem se do pátrání na vlastní pěst a objevila odborné a ověřené techniky. Zjistila jsem, že to celé může mít pevnou, vědecky podloženou a hlavně funkční podobu.

Intuitivní a svobodné vyjadřování emocí skrze barvy a tvary bez tlaku na umělecký výkon, kde tvořivý proces slouží k odložení vnitřních stavů bez estetického hodnocení – maluješ čistě pro sebe a pro úlevu, aniž bys řešil/a – a přitom věděl/a, jestli to vypadá hezky nebo jako od umělce.

Důležitý je také bezpečný prostor pro uvolnění vnitřního napětí a odbourání stresu skrze psychologické bezpečí a emocionální katarzi – vytváříš si klidné prostředí, kde můžeš ze sebe ven dostat veškerý nahromaděný vztek, smutek nebo úzkost.

Pomáhají tvořivé rituály s afirmačními kartami pro podporu vnitřní stability, práci s potenciálem a kognitivní přerámování skrze mentální zakotvení – využíváš kartičky s pozitivními myšlenkami, které ti pomáhají změnit pohled na věc a získat vnitřní oporu.

Součástí jsou prvky svalové a dechové relaxace pro zklidnění nervové soustavy, jako je Jacobsonova progresivní svalová relaxace a regulační dechové techniky – pomocí cíleného zatínání a uvolňování svalů a správného dýchání dostaneš tělo z režimu stresu do klidu.

V neposlední řadě jde o rozvoj vědomé kontroly nad myslí a posílení psychické odolnosti, kam patří mindfulness, kognitivní regulace a budování resilience – učíš se – a to právě ty – být v přítomném okamžiku, lépe zvládat své myšlenky a vybudovat si vnitřní sílu ustát těžší životní situace.

Tento rozvoj mi otevřel dveře do světa, který přestal být šedivý a rázem začal zářit barvami. Najednou jsem se propadla do hloubek vlastního podvědomí a narazila na dětská traumata, o kterých jsem si myslela, že mě dávno neovlivňují. A tehdy to celé propuklo!

Rozhodla jsem se, že vezmu to nejlepší z vědy, psychologie i vlastní intuice a dám lidem něco zcela jiného, než na co byli zvyklí. Založila jsem projekt Automatická kresba: Nech svou pastelku tančit! Byla to cesta plná trní, chyb a boláků, ale i obrovské hrdosti.

Jaká ta cesta doopravdy byla, co všechno jsem musela překonat a co mi to dalo? To si povíme v příštím článku!

Nezapomeň mě sledovat na sociálních sítích, ať ti další díl mého příběhu neunikne. 

Přeji ti všechno dobré, Kateřina | Possun