Moje cesta za cílem: Od naivity k zralosti

Sdílím svůj příběh, abych inspirovala ostatní ženy k tomu, aby se nebály jít si za svými sny, i když cesta k nim je lemována pády a překážkami …

Jdu si pro svůj cíl. Tato věta, zpočátku pronesená s naivní jistotou a bezstarostným optimismem, se postupně stala mým hlubokým a prožitým krédem. Cesta k vytouženému horizontu se totiž ukázala být mnohem komplexnější a náročnější, než jsem si na začátku představovala. Je to cesta plná zvratů, překvapení, pádů, ale i vzletů, a především hluboké vnitřní transformace. Je to moje cesta za úspěchem, cesta lemovaná sebepoznáním, tvrdou prací a neutuchajícím odhodláním, na jejímž konci stojím já, připravená pomoci i ostatním ženám na jejich cestě.

Začíná to naivitou. Svět se zdá být plný možností, cíl se třpytí v dáli jako nedosažitelná hvězda a já, plná energie a nadšení, se s vervou vrhám do neznáma. Věřím, že stačí jen chtít a všechno se splní. Tvrdá realita však na sebe nenechá dlouho čekat. Přichází první překážky, první zklamání, první pády. Pocit bezmoci a osamělosti se vkrádá do mé mysli. "Je tohle vůbec možné?", ptám se sama sebe. "Mám na tohle vůbec sílu?" Zdá se, že všechno je mnohem složitější, než jsem si myslela.

Ale nevzdávám se. Osypu se, otřu si slzy a jdu dál. S každým dalším krokem sílí mé odhodlání a výdrž. Začínám chápat, že každý cíl, ať už je jakkoliv velký či malý, vyžaduje tvrdou práci. Je to jako s lezením na horu: krásný výhled z vrcholu si zaslouží jen ta, která je ochotná vynaložit úsilí a zdolat strmé svahy. A právě v těchto chvílích se projeví síla mého charakteru. Nebojím se vyhrnout si rukávy a pustit se do práce.

Učím se analyzovat své chyby, identifikovat své slabiny a hledat způsoby, jak se z nich poučit. Začínám chápat, že neúspěch není konec, ale odrazový můstek k něčemu novému, k hlubšímu pochopení sebe sama i světa kolem. Každý pád je jako zrcadlo, které mi ukazuje mé limity, ale zároveň mi dává příležitost k růstu. Ptám se sama sebe: "Co se z této zkušenosti mohu naučit?", "Jak mohu v budoucnu předejít podobným chybám?", "Jak mohu své slabiny proměnit v silné stránky?".

Přichází fáze obhajování a vysvětlování. Musím čelit kritice, pochybnostem a nepochopení okolí. "Proč to děláš?", "Nemáš na to", "To je ztráta času". Ale já vím, že mám právo na svou cestu. Věřím v sebe, věřím ve svůj cíl a s trpělivostí a silnou vůlí kráčím dál. Nenechám se odradit negativními komentáři, ale naopak je využiji jako motivaci k dalšímu úsilí.

A proč se vlastně nevzdávat? Protože tato cesta, ať už je jakkoliv trnitá, je cestou sebepoznání. Odhaluje pravdu nejen o světě kolem nás, ale především o nás samotných. Ukazuje nám, co doopravdy chceme, kým doopravdy jsme a co jsme ochotny pro své sny obětovat. Někdy tato pravda bolí. Může odhalit povrchnost vztahů, které jsme považovaly za pevné, a může nás konfrontovat s našimi vlastními stíny. Ale i tato bolest je součástí růstu. Učí nás rozlišovat skutečné přátele od falešných a oceňovat ty, kteří nás podporují i v těžkých chvílích.

Pak přichází klíčový moment – procitnutí. Najednou mi to dojde. Pochopím, jakým způsobem chci svou cestu vydláždit, jaké hodnoty chci, aby ji lemovaly. Začínám vědomě tvořit svou realitu, pracovat na sobě, na svých snech. Vím, že mám v sobě sílu a odhodlání dosáhnout čehokoli, po čem toužím.

Samozřejmě se nevyhnu kopancům od lidí, kterým můj přístup vadí. Někteří se mě snaží srazit, zpochybnit mé úsilí, zmařit mé plány. Ale tyto konflikty mi paradoxně pomáhají. Odhalují charaktery lidí kolem mě a ukazují mi, kdo jsou mí opravdoví přátelé a kdo jen povrchní známí. Učím se rozpoznávat skutečné hodnoty a nenechat se ovlivnit závistí a negativitou.

A nakonec, když se blížím k cíli, cítím hluboké uspokojení a vděčnost. Vím, že jsem se během cesty mnohému naučila, získala a dozrála. Nejenže jsem dosáhla svého cíle, ale stala jsem se lepším člověkem. A to je ta největší odměna.

Cesta za cílem je zkrátka metaforou života. Je to proces plný výzev, pádu a vzestupů, osamělosti i společenství, pochybností i jistoty. Je to cesta sebepoznání, která nás vede k naplnění a zralosti. A i když se zdá být nekonečná a plná nástrah, stojí za to ji vytrvale kráčet. Protože na konci této cesty čeká nejen splnění snu, ale i hluboké uspokojení z překonaných překážek a získaných zkušeností.

Na této cestě jsem se neobešla bez pěti zásadních principů:

1. Sebe-reflexe: Pravidelně jsem se zastavovala a analyzovala svou cestu. Ptala jsem se sama sebe: "Co se mi povedlo?", "Kde jsem udělala chybu?", "Jak mohu v budoucnu postupovat lépe?". Vedení deníku mi pomáhalo zachytit mé myšlenky, pocity a postřehy a lépe si uvědomit, co se děje v mém nitru.
2. Akceptace: Učila jsem se přijímat neúspěch jako přirozenou součást života. Neznamená to, že jsem se s ním smířila a rezignovala, ale že jsem ho brala jako fakt. Nepotlačovala jsem ho, neignorovala jsem ho, ani jsem se mu nebránila. Dovolila jsem si prožít emoce spojené s neúspěchem – smutek, zklamání, frustraci. Neutíkala jsem před nimi, ale snažila jsem se je pochopit a přijmout.
3. Vděčnost: I v těch nejtěžších chvílích jsem se snažila vnímat pozitivní aspekty svého života. Může to být zdraví, rodina, přátelé, střecha nad hlavou, jídlo na stole, nebo prostě jen krásný slunečný den. Učila jsem se vážit si i drobných radostí a úspěchů. Každý krok vpřed, byť sebemenší, si zaslouží uznání.
4. Odpouštění: Odpouštěla jsem sama sobě za své chyby a neúspěchy. Neobviňovala jsem se, netrestala jsem se, ale naopak jsem se snažila být k sobě laskavá a soucitná. Chyby jsou součástí procesu učení. Důležité je z nich vyvodit ponaučení a jít dál.
5. Trpělivost: Uvědomovala jsem si, že dosažení cíle vyžaduje čas a úsilí. Není to sprint, ale maraton. Nevzdávala jsem se, i když se mi zrovna nedařilo. Věřila jsem, že s vytrvalostí a odhodláním nakonec dosáhnu svého cíle. Oslavovala jsem své úspěchy a motivovala se k dalšímu úsilí.

A co je pro mě na konci té cesty? Co je mým skutečným úspěchem? Samozřejmě, dosažení vytyčeného cíle je samo o sobě uspokojující. Ale pravé naplnění nacházím v něčem jiném. Mým skutečným úspěchem jsou mé klientky. Ženy, které mi důvěřovaly, otevřely se mi a dovolily mi stát po jejich boku na jejich vlastní cestě za změnou. Ženy, kterým jsem mohla pomoci najít samy sebe, objevit svou sílu a krásu a vykročit vstříc životu s novou energií a sebevědomím. Každý jejich úsměv, každé jejich vítězství, každý jejich krok vpřed je pro mě tou největší odměnou. Je to důkaz, že má práce má smysl a že mohu svým dílem přispět k většímu dobru.

Právě v těchto ženách nacházím smysl svého snažení. Jejich příběhy mě inspirují, jejich odvaha mě fascinuje a jejich vděčnost mi naplňuje srdce radostí. Vím, že být součástí jejich transformace je privilegium a zároveň velká odpovědnost. A já jsem vděčná za každou příležitost, kdy mohu být svědkem jejich růstu a úspěchu.

Můj koučink je detailně propracovaný tak, aby klientka měla možnost se sebou pracovat a objevovat svůj potenciál. Vypracovala jsem pro něj jedinečné a rozsáhlé materiály, které ji provedou krok za krokem k jejímu štěstí. Pro koučink "Moderní žena: Život v rovnováze" to je pracovní sešit a 140 koučovacích karet se šesti tématy: sebepoznání, sebevědomí a láska, vize a cíle, vztahy, Time management a žití v rovnováze. Karty jsou rozděleny do čtyř sekcí: afirmace, otázky k zamyšlení, úkoly a vizualizace, a každé téma má svou barvu. Ke kartám patří i deník, kam si klientky zapisují veškeré myšlenky, pocity a plní úkoly z karet. Koučink je plánovaný na 7 týdnů a 7 hodin s koučem (se mnou).

Stejně tak jsem vypracovala i materiály pro koučink žen v toxickém vztahu: "Cesta k sobě: Osvoboď se z toxického vztahu". Zde se jedná o šest témat: sebeúcta, hranice, emoce, komunikace, ukončení vztahu a uzdravení a nový začátek. Opět jsou karty rozděleny do čtyř sekcí: afirmace, otázky k zamyšlení, úkoly a vizualizace. Jedná se dohromady o 120 karet a každé téma má svou barvu. K tomu opět patří deník, kam si klientky zapisují své myšlenky, pocity a plní úkoly. Koučink trvá 6 týdnů a 6 hodin s koučem ( se mnou).

Ale můj koučink není jen o materiálech. Je to především o tvrdé práci a odhodlání, protože vím, že pokud chceme v životě uspět, je třeba se do sebe zakousnout a jít si pro to. Pokud cítíš, že potřebuješ změnu, přestaň se bát toho, co objevíš, a začni si dělat pořádek v sobě i ve svém životě. Jsem tady, abych tě podržela a pomohla ti na tvé cestě sebepoznání. Vím, co "prodávám", protože sama jsem si touto cestou prošla a to několikrát. Naučila jsem se, že nic není zadarmo a nikdo za mě život neodžije. Stejně tak je to i s tebou. Jedině ty dokážete svůj život obohatit a proměnit na krásnou barevnou zahradu. 

Toto je moje cesta za úspěchem. Je to cesta plná výzev, ale i radosti a uspokojení. Je to cesta, která mě formuje a posouvá vpřed. A já jsem vděčná za každý její krok.